SSD disk versus pevný disk (HDD)
Většina fotografů vám řekne, že úložiště není nikdy dost, Důvodem je fakt, že fotografové si chtějí většinu svojí tvorby ponechat a nevyhodit nic, co by se dalo využít. Také chtějí mít 2–3 záložní kopie svojí práce, aby měli jistotu, že jejich obrázky budou chráněny před nečekanými katastrofami, jako je selhání disku nebo náhodné poškození. Výzvám, které před současné fotografy klade moderní doba, pomáhá čelit řada dobrých pevných disků a SSD disků

Pevné disk pro fotografii
Pevné disky představují nákladově nejúspornější možnost ukládání spousty souborů, protože jsou k dostání v obřích kapacitách (až 18 TB v rámci jednoho disku). Pevné disky jsou také skvělou volbou pro archivaci, protože jsou navrženy tak, aby na nich byla data spolehlivě uložena po dlouhou dobu.

SSD disky pro fotografii
Potom mají fotografové k dispozici SSD disky, které vyjdou v přepočtu na TB dráž než běžné pevné disky, ale zase přenášejí data a přistupují k nim rychleji. SSD disky mají také tu výhodu, že jsou velmi lehké a odolné při přenášení.

Z disků naplněných daty se stávají archivy, které můžete libovolně uspořádávat a ukládat. Když potřebujete další úložiště, můžete si ho jednoduše dokoupit nebo vymazat nějaké stávající a uvolnit tak místo pro novou práci. Nebo si stávající data jednoduše necháte jako fyzickou zálohu své práce. Také můžete zvážit přehrání „malých“ disků na jeden velký, aby vše bylo přehlednější.

1. Nastavení fotoaparátu a pořizování snímků

Fotografova práce začíná kvalitním digitálním fotoaparátem. Můžete si zvolit formát snímků:

• Většina fotografů upřednostňuje focení ve formátu RAW. Snímky ve formátu RAW mohou být komprimované či nekomprimované a využívají veškerá data zachycená snímačem fotoaparátu – fotky jsou tedy o dost větší než při použití formátu jpeg. Snímky ve formátu RAW je nutné před exportováním upravit a zpracovat, přičemž fotograf získává plnou kontrolu nad expozicí, vyvážením barev, rozlišením a dalšími aspekty.
• Formát JPEG je komprimovaný formát, který nemusí vyžadovat žádnou postprodukci a je běžněji využíván při amatérském focení. V závislosti na použitém fotoaparátu můžete předem stanovit barevný profil, míru komprese, rozlišení snímku a vyvážení bílé barvy, které se mají použít pro dosažení optimálních výsledků bez nutnosti následné editace.
  

2. Přesunutí snímků do chytrého zařízení nebo notebooku

Existuje několik způsobů, jak snímky přesunout do chytrého telefonu, notebooku nebo tabletu:

• Zapojte kartu SD / microSD / CompactFlash / XQD / CFExpress do vestavěné čtečky vašeho počítače nebo do externí čtečky paměťových karet zapojené do portu USB. Případně můžete také fotoaparát přímo propojit s počítačem prostřednictvím volného USB portu.
• Fotoaparáty využívající Wi-Fi nejprve uloží snímek na vnitřní paměťovou kartu a následně fotografie odešlou přímo na cloudový server nebo do fyzického úložiště využívajícího Wi-Fi. Poznámka: Digitální fotoaparáty nemohou pořizovat snímky bez vložené paměťové karty.
• Celý proces lze automatizovat pomocí programů, jako jsou Apple iPhoto®, Hedge®, Adobe Lightroom® či Adobe Bridge® (a další), které pomáhají soubory upořádat a správně označit. Tyto aplikace bezpečně přesouvají data a poskytují protokoly pro ověření, že byl každý soubor zkopírován úspěšně a bez poškození. Také umožňují proces (pohodlně) obnovit, když dojde k jeho přesušení.
• Fotografie, které si chcete ponechat, zálohujte a archivujte na externí přenosný disk či úložiště NAS. Ztrátě či náhodnému smazání nejlépe zabráníte zálohováním své práce na samostatném zařízení.
• Na počítači přesouvejte nebo kopírujte požadované soubory na připojené zařízení a mažte přitom fotografie, které nechcete používat. Na paměťové kartě si tak uvolníte místo na další fotografie. Tuto metodu ovšem nedoporučujeme, protože by u ní potenciálně mohlo dojít ke ztrátě dat. Vždy můžete rozšířit kapacitu vnitřního úložiště, abyste soubory nemuseli přesouvat tak často.

3. Úprava a zpracování snímků

Po přesunutí snímků na zvolené zařízení je načase zkontrolovat jejich kvalitu. Všechny fotky si projděte a proveďte potřebné úpravy. Ve svém oblíbeném nástroji pro úpravu fotografií, jako jsou třeba Adobe Photoshop® nebo Lightroom, proveďte úpravu barev, retušování, úpravu expozice a další kroky.

Upravování fotografií může být časově náročné – záleží na tom, co chcete na každém snímku upravovat. Tento krok je klíčový pro oddělení dobrých snímků od těch, které chcete smazat. Pokud odmítnuté snímky mazat nechcete, protože byste si je raději ještě později prohlédli, můžete je přesunout na přenosný disk.

4. Uspořádání, zálohování a archivace

Zkontrolované a upravené fotografie je dobré roztřídit, uspořádat do složek a přehledně je pojmenovat, aby byly později snadno k nalezení. Pokud se chcete vyhnout zdlouhavému ručnímu zadávání, můžete velkou část tohoto procesu automatizovat pomocí aplikací, jako jsou Adobe Lightroom nebo Apple iPhoto.

Samozřejmě nechcete, aby stovky fotografií zabíraly místo na vašem počítači a tím ho třeba i zpomalovaly – klíčem ke snadnému pozdějšímu vyhledávání konkrétních snímků je tedy vytvoření uspořádané zálohy vaší práce.

Prosazujeme jednoduché pravidlo zálohování: 3-2-1. Tři kopie, dvě umístění a jedna kopie pro aktuální práci. Fotografování vás živí, takže 2–3 zálohy na různých místech pomohou zajistit, že o své snímky nepřijdete. V zájmu snadného přístupu k fotkám zvažte použití několika zařízení pro různé sbírky snímků:

5. Exportování snímků

Ať už připravujete obrázky pro web nebo tisk, budete je muset nějak exportovat. Můžete to udělat několika způsoby:

• Pro účely tisku můžete zkopírovat finální snímky na flash disk nebo paměťovou kartu, které lze snadno poslat do tiskového studia poštou nebo e-mailem. Také je můžete vypálit na DVD nebo CD. Také bývají k dispozici služby přenosu na FTP server pro okamžitý přesun souborů.
• Sdílejte své fotografie na osobním cloudovém serveru a přizvěte ostatní ke sdílejí, nebo pokud máte mnoho snímků, můžete je zkopírovat na přenosný disk a snadno je tak přenést na jiné místo.
• Obrázky pro web jsou obvykle menší a lze je snadno poslat e-mailem nebo nahrát na vzdálený server. Ať už se rozhodnete pro kteroukoli variantu, nezapomeňte si svoji práci zazálohovat pro případ, že by během přenosu došlo k nějakým problémům nebo náhodné ztrátě či smazání dat.